Evropská integrace

Tři etapy vývoje Hospodářské a měnové unie

První etapa Hospodářské a měnové unie (HMU) byla zahájena 1. července 1990. Během této etapy došlo k odstranění veškerých vnitřních překážek pro volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy EU.

Druhá etapa začala 1. ledna 1994 založením Evropského měnového institutu (EMI), který byl předchůdcem Evropské centrální banky (ECB). V této etapě se pozornost soustředila na technickou přípravu vytvoření jednotné měny, prosazování fiskální disciplíny a výraznější sbližování hospodářských a měnových politik členských států EU. ECB byla založena v červnu 1998 s tím, že měla půl roku na to, aby zavedla do praxe přípravy vypracované EMI.

Závěrečná, třetí etapa HMU byla zahájena 1. ledna 1999 stanovením neodvolatelných směnných kurzů mezi měnami těch jedenácti členských států EU, které se od počátku celého procesu účastnily, a zavedením eura jako jednotné měny. Od tohoto data je rovněž Rada guvernérů ECB odpovědná za provádění jednotné měnové politiky v eurozóně. Těmto krokům předcházelo v květnu 1998 zasedání Rady EU složené z hlav států nebo předsedů vlád, na kterém bylo potvrzeno, že 11 z 15 členských států EU (Belgie, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko) splnilo kritéria pro přijetí jednotné měny. Řecko přistoupilo k eurozóně 1. ledna 2001.

První vlna přechodu na euro byla dokončena 1. ledna 2002 zavedením eurobankovek a mincí. Dne 1. ledna 2007 se stalo třináctým členem eurozóny Slovinsko. Kypr a Malta k eurozóně přistoupily 1. ledna 2008, Slovensko 1. ledna 2009 a Estonsko 1. ledna 2011.

Podrobnější informace týkající se tří etap HMU naleznete na internetové stránce www.ecb.europa.eu/ecb/history/emu/html/index.cs.html.