Navigation Path: Home > The European Central Bank > Organizace > Činnost > Finanční stabilita a dohled
Současná krize nám ukazuje, že finanční stabilita hraje zásadní úlohu ve finančním systému a ekonomice jako celku. S rostoucím počtem finančních institucí, které v současnosti působí v jedné či více zemích nebo světadílech, nabývá globální finanční stabilita stále většího významu.
Finanční systém se skládá z:
K ochraně finančního systému a k zajištění finanční stability je třeba určit hlavní zdroje rizik a slabých míst a o těchto rizicích musí být informovány všechny příslušné strany jako finanční instituce a orgány dohledu.
Banky, pojišťovny a další finanční instituce tvoří ve finanční krizi první obrannou linii. Je na nich, aby si zachovaly solventnost a životaschopnost a také ověřovaly úvěruschopnost vypůjčovatelů a řídily tak rizika, která přebírají.
Opatření, která orgány státní správy přijímají, aby zabránily finanční krizi nebo ji omezily, tvoří druhou obrannou linii. K nim patří:
Pokud se finanční instituce dostanou i přes všechna tato opatření do potíží, může být nezbytné, aby zasáhly orgány státní správy.
ECB/Eurosystém plní v oblasti finanční stability čtyři úkoly.
ECB společně s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) soustavně sleduje cyklické a strukturální změny v bankovním sektoru eurozóny a EU jakožto i v dalších finančních sektorech. Cílem je určit případná zranitelná místa a prověřit odolnost systému.
Toto hodnocení provádí ve spolupráci s národními centrálními bankami zemí EU a orgány dohledu prostřednictvím Výboru bankovního dohledu ESCB. V samotné ECB se sledování a hodnocení finanční stability věnuje několik organizačních složek: Finanční stabilita a dohled jako koordinátor, Ekonomie, Tržní operace, Mezinárodní a evropské vztahy a Platební systémy a tržní infrastruktura.
Analýza finanční stability se pravidelně zveřejňuje v několika zprávách – např. v publikacích „Financial Stability Review“, „EU banking sector stability“, „EU banking structures“ a také ve Výroční zprávě ECB. Publikace o finanční stabilitě a dohledu
Díky odbornému zázemí ECB se na ni často obracejí orgány EU i orgány jednotlivých států se žádostí o pomoc při sestavování a definování finančních pravidel a podmínek dohledu, které se vztahují na finanční instituce. Některých diskuzí se ECB účastní z vlastního podnětu. Nicméně ať už je o radu požádána či nikoli, zajišťuje, aby byla otázka finanční stability zohledněna.
ECB je
Centrální banky – zejména ECB a ESCB – a orgány dohledu v EU spolupracují především prostřednictvím Výboru pro bankovní dohled Evropského systému centrálních bank (BSC). Tento výbor vznikl v roce 1998 s cílem pomáhat ESCB při plnění jeho statutárních úkolů v oblasti obezřetnostního dohledu a stability finančního systému. Výbor pro bankovní dohled Evropského systému centrálních bank se skládá z vrcholových zástupců ECB, centrálních bank ESCB a orgánů bankovního dohledu z těch zemí EU, v nichž centrální banka nenese odpovědnost za bankovní dohled.
Pro udržení finanční stability v běžných podmínkách i v dobách krize je nezbytná dobrá spolupráce a častá výměna informací. Je-li potřeba se zabývat řízením nebo řešením krize, účastní se této výměny informací také ministerstva financí. K vytvoření vhodného základu spolupráce podepsaly všechny orgány dohodu o spolupráci. Dohodnuté postupy jsou pravidelně vyhodnocovány a také zkoušeny mimo jiné pomocí simulace finančních krizí.
Kromě výše uvedených úkolů odpovídá Eurosystém přímo za dohled nad infrastrukturou finančního trhu. Infrastruktura usnadňuje tok finančních prostředků, cenných papírů a dalších finančních nástrojů mezi prodávajícími a kupujícími a mezi vypůjčovateli a půjčovateli. Představuje základní součást finančního systému a je nezbytná pro jeho celkovou stabilitu. Cílem dohledu je zajistit, aby tato infrastruktura plynule fungovala a aby její případné poruchy nevedly k systémovým rizikům a nepůsobily nepříznivě na finanční systém a ekonomiku jako celek.
Dohled
Úkoly ECB/Eurosystému jsou stanoveny v článcích 127 odst. 4, 127 odst. 5 a 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie a také v článcích 3.3, 4 a 25.1 Statutu ESCB. Dohled je součástí úkolu ECB podporovat plynulé fungování platebních systémů a zajišťovat efektivní a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy v Unii a v dalších zemích (čl. 127 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 3.1 a 22 Statutu).
Institucionální rámec finanční stability v EU je založen na dvou prvcích: krizová prevence a řízení a řešení krize. ECB se společně s Eurosystémem podílí na obou prvcích, a to především prostřednictvím hodnocení finanční stability.
V roce 2008 byla vytvořena expertní skupina na vysoké úrovni, tzv. de Larosièrova skupina. Jejím cílem je předkládat návrhy na zlepšení finančního dohledu v Evropské unii. Ve své zprávě z února 2009 skupina konstatovala, že finanční krize byla částečně způsobena nedostatečnou finanční regulací a dohledem, a vyzvala Evropskou unii, aby se přiklonila k novému programu regulace, silnějšímu koordinovanému dohledu a efektivním postupům řízení krize. Skupina především navrhla, aby byl silnější evropský rámec finančního dohledu založen na vytvoření dvou institucí, které by se na úrovni EU zabývaly mikroobezřetnostním a makroobezřetnostním dohledem.
Po podpoře ze strany představitelů EU vyjádřené na zasedání v červnu 2009 předložila Evropská komise 23. září 2009 své legislativní návrhy na vytvoření
Návrhy nyní projednává Rada EU a Evropský parlament.
Více informací je k dispozici zde (pouze v angličtině) Financial Services Supervision and Committee Architecture
Finanční krize může společnosti způsobit rozsáhlé škody, které jsou mnohem vyšší než náklady vynaložené jednotlivými bankami. V Evropské unii mají banky a jiné finanční instituce právo poskytovat služby mimo svoji domovskou zemi, buď přímo přes hranice nebo prostřednictvím založené pobočky či dceřiné společnosti. Při zajišťování finanční stability je tedy nezbytné zohledňovat i podnikání v zahraničí. Příslušné vnitrostátní orgány musí úzce spolupracovat se svými zahraničními protějšky.
Pro zajištění finanční stability a zamezení vzniku finanční krize je v praxi uplatňována obezřetnostní regulace, tj. konkrétní pravidla, a dále obezřetnostní dohled, tedy kontrola, zda banka daná pravidla dodržuje.
Obezřetnostní regulace vychází z regulačního rámce platného v celé EU, který je z velké míry harmonizován a za nějž odpovídá především Evropská komise. Tato legislativa je transponována ministry financí jednotlivých členských států do vnitrostátních právních předpisů.
Za obezřetnostní dohled na úrovni jednotlivých členských států zodpovídají vnitrostátní orgány dohledu. Spolupráce mezi jednotlivými orgány dohledu v současnosti probíhá v rámci tzv. Lamfalussyho výborů třetí úrovně. Tyto výbory pravidelně zasedají s cílem zajistit dokonalejší sbližování postupů orgánů dohledu a spolupráci v EU. Konkrétně se jedná o následující výbory:
ECB a centrální banky, které nejsou za dohled odpovědné, jsou zastoupeny ve Výboru evropských orgánů bankovního dohledu jakožto členové bez hlasovacího práva.
Finanční stabilita je pravidelně sledována a vyhodnocována na celoevropské úrovni. Otázky související s finanční stabilitou jsou projednávány každé pololetí na zasedání Hospodářského a finančního výboru (EFC), tzv. Financial Stability Table (FST), kterého se účastní vysocí představitelé ministerstev financí, národních centrálních bank, ECB, Komise a předsedající Výboru pro bankovní dohled (BSC) Evropského systému centrálních bank a Lamfalussyho výborů orgánů dohledu EU. Úkolem tohoto zasedání je připravit jednání Rady ECOFIN o otázkách finanční stability.
Dojde-li z jakéhokoli důvodu k narušení fungování finančního trhu (finančních trhů), infrastruktury nebo činností zprostředkovatelů, může být intervence orgánů státní správy nezbytná.
Orgány státní správy mohou přijímat různá opatření pro řízení krize a proti nerovnováhám na finančním trhu, například:
Cílem opatření EU souvisejících s krizovým řízením je zajistit spolupráci a sdílení informací mezi jednotlivými orgány dohledu EU, centrálními bankami a ministerstvy financí. Tyto strany podepsaly v červnu roku 2008 dohodu o spolupráci v případě finanční krize.
Do této oblasti spadají postupy uplatňované u nesolventních bank či jiných finančních institucí, dále ochrana věřitelů a především vkladatelů. Řešení krize tedy zahrnuje následující činnosti:
Účinnost opatření v oblasti řízení a řešení krize na úrovni Evropské unie je pravidelně ověřována prostřednictvím testů simulujících finanční krize. Rámec finanční stability Evropské unie doplňují opatření přijatá jednotlivými členskými státy v podobě výborů pro finanční stabilitu, dohod o spolupráci a dalších formálních či neformálních koordinačních nástrojů.
Eurosystém přispívá k hladkému provádění politik uplatňovaných příslušnými národními orgány v souvislosti s obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi a stabilitou finančního systému, a to několika různými způsoby: :
Počáteční turbulence v určitých částech finančního systému, které se objevily v srpnu roku 2007, přerostly v globální ekonomickou a finanční krizi, v jejímž důsledku krachují podniky, roste nezaměstnanost, investoři přicházejí o peníze a vlády musejí poskytovat obrovské finanční prostředky, aby ochránily bankovní systém před kolapsem.
Světový finanční systém se stále nachází pod silným tlakem:
Více informací naleznete v aktuálním čísle publikace ECB (pouze v angličtině) 'Financial Stability Review'.
