ECB jako instituce, která si uvědomuje význam životního prostředí, usiluje při výrobě a dodávkách eurobankovek o šetrné využívání přírodních zdrojů, zachování kvality životního prostředí a o ochranu lidského zdraví.
ECB vyhodnocovala vliv eurobankovek na životní prostředí již v roce 2003 a zabývala se také tím, jak je možné tento vliv omezit nebo zlepšit výrobní postupy. Vzhledem k tomu, že eurobankovky se používají denně, srovnávaly se se dvěma dalšími výrobky a službami, jež denně využíváme: soukromé vozidlo a žárovka o výkonu 60 W.
Podle hodnocení se dopad eurobankovek na životní prostředí během jejich celého životního cyklu rovná jednomu kilometru, který každý z obyvatel Evropy ujede autem, nebo žárovce o výkonu 60 W, kterou nechá svítit půl dne.
Studie probíhala podle mezinárodní normy ISO 14040 ff. a týkala se celého životního cyklu bankovek – od výroby, skladování a oběhu až po jejich likvidaci na konci životnosti.
Hodnocení vycházelo z údajů o výrobních postupech, které poskytlo 31 dodavatelů zapojených do výroby a dodávek eurobankovek, a z údajů o surovinách a standardních postupech, jako je výroba elektřiny nebo doprava, které většinou pocházely z databáze Ecoinvent 2000. Hodnocení bylo založeno na celkové výrobě bankovek v roce 2003, která dosáhla objemu zhruba 3 miliardy všech nominálních hodnot a jejíž celková hmotnost činila přibližně 2 500 tun.
nahoruEurobankovky jsou bezpečné: nezávislé testy potvrzují, že splňují veškerá nařízení EU, která se týkají širokého spektra chemických látek obsažených v eurobankovkách. Koncentrace všech zjištěných látek se pohybovaly hluboko pod veškerými limity.
Již před jejich vznikem v lednu 2002 byly eurobankovky testovány z hlediska možných rizik spojených s orální toxicitou, drážděním pokožky a s genotoxicitou. Vzhledem k tomu, že tyto vlastnosti bankovek žádný zvláštní přepis neupravuje, probíhaly testy podle normy ISO 10993 – část 3. Výsledky potvrdily, že eurobankovky žádné z výše uvedených rizik nepředstavují.
ECB také vyhodnocovala celková zdravotní a bezpečnostní rizika spojená s výrobou a používáním eurobankovek. Rozsáhlé laboratorní analýzy reprezentativních vzorků prokázaly, že mnoho nebezpečných látek není v eurobankovkách přítomno vůbec, nebo se vyskytují pouze ve velmi nízkých koncentracích pod zákonnými limity, jako jsou například ty, které se vztahují na potraviny nebo běžné výrobky, které přicházejí denně do kontaktu s lidským tělem.
Eurosystém odpovídá na otázky týkající se přítomnosti řady látek (více informací je uvedeno níže) již od roku 2001. Ve všech případech byly koncentrace tak nízké, že nepředstavovaly žádné zdravotní riziko, nebo látka nebyla vůbec zjištěna.
V únoru 2002 zveřejnil německý časopis „Öko-Test“ článek o přítomnosti organotinových sloučenin v eurobankovkách v těchto koncentracích:
TBT se uplatňuje v mnoha různých výrobcích běžné potřeby. Používá se jako stabilizátor plastů a ve vysokých koncentracích je považován za toxický. Přijatelná denní dávka (ADI) TBT na osobu je 0,25 μg/kg tělesné hmotnosti. Osoba s hmotností 75 kg by tedy musela po celý život sníst denně několik tisíc eurobankovek, aby přijala takové množství TBT, které se bude blížit přijatelné denní dávce. I když je tato hypotéza nereálná, ECB se přesto v roce 2002 rozhodla, že TBT vyřadí ze všech surovin používaných pro výrobu eurobankovek, a zabrání tak obavám z přítomnosti toxických prvků.
Tiskové zprávy v roce 2003 uváděly, že eurobankovky se tisknou na papír s vysokým podílem vláken z geneticky upravené bavlny.
Eurobankovky se tisknou na papír vyrobený ze 100% buničiny. Vlákna bavlny používaná pro výrobu bankovek jsou stejná jako vlákna používaná pro výrobu oděvů. Všechny papírny, které se podílejí na výrobě bankovkového papíru, používají jako surovinu bavlněný odpad. Ten se nakupuje na volném trhu přímo od textilních podniků jako odpad z přádelen nebo od obchodníků jako druhotná surovina. Proto je tedy možné, že surovina používaná pro výrobu papíru eurobankovek – podobně jako pro výrobu textilu – obsahuje vlákna geneticky upravené bavlny.
Součástí postupu při výrobě eurobankovek je však také chemická a mechanická úprava, díky níž se odstraňují bílkoviny ovlivněné genetickou modifikací. Podrobné laboratorní rozbory prokázaly, že papír eurobankovek a eurobankovky samotné neobsahují žádný zjistitelný podíl geneticky upravené hmoty.
Na jednu z národních centrálních bank Eurosystému byl v roce 2003 vznesen dotaz týkající se možné alergické reakce na kalafunu: látku, která je údajně obsažena v eurobankovkách. Kalafuna je látka běžně používaná pro zlepšení vlastností kancelářského a tiskařského papíru. Následné laboratorní zkoušky potvrdily, že kalafuna v eurobankovkách není.
V roce 2005 odpovídala jedna národní centrální banka Eurosystému na dotaz týkající se možné alergické reakce na p-fenylendiamin přítomný v eurobankovkách. P-fenylendiamin se používá například jako součást barev na vlasy a henny.
Následné laboratorní zkoušky ukázaly, že maximální koncentrace p-fenylendiaminu v eurobankovkách dosahuje 0,182 mg/kg, tj. 1/300 000 maximální koncentrace povolené právními předpisy EU, které se vztahují na kosmetické výrobky. Podle odborníků, kteří se k dané problematice vyjádřili, vylučuje přítomnost látky v tak nízké koncentraci jakýkoli vliv na zdraví obyvatelstva.
V roce 2006 odpovídala jedna národní centrální banka Eurosystému na dotaz týkající se možné alergické reakce na glutaral (glutardialdehyd) údajně přítomný v eurobankovkách. Glutardialdehyd se používá jako desinfekční prostředek a konzervant s dlouhodobou účinností. Rozsáhlé šetření prokázalo, že glutaral v eurobankovkách obsažen není.
V roce 2002 odpovídala ECB na dotaz ohledně možné alergické reakce na niklsulfát přítomný v eurobankovkách.
Vzhledem k chemickému složení niklu a jeho derivátů je analýza niklsulfátu velmi obtížná. Analyzován byl tedy obsah „celkového niklu“ a „derivátů niklu“. Celková zjištěná koncentrace v neobíhajících bankovkách činila 2,4 mg/kg bankovek. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhadla tolerovatelnou denní dávku na 0,005 mg niklu na kg tělesné hmotnosti. Tento velmi přísný ukazatel znamená, že osoba o hmotnosti 75 kg by mohla denně sníst více než 100 kusů eurobankovek a celkový objem přijatého niklu by byl stále pod tolerovatelnou dávkou.
nahoruV rámci dalších opatření k ochraně životního prostředí připravuje ECB nyní pro Eurosystém dva monitorovací systémy. První je systém řízení ochrany životního prostředí na základě normy ISO 14001 pro celý řetězec zásobování bankovkami. Tento systém připravuje ECB ve spolupráci s odvětvím výroby bankovek. Druhý systém se týká ochrany zdraví a bezpečnosti při výrobě a používání eurobankovek. Bude rovněž vycházet ze společně dohodnutých mezinárodních norem. Oba systémy by měly být zavedeny do výroby v plném rozsahu do roku 2010.
Instalace těchto monitorovacích systémů se provádí z důvodu obezřetnosti. Zohledňují poslední vývoj v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví a pomohou zajistit, aby eurobankovky nadále splňovaly veškeré příslušné normy.
nahoru
